Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pět let uplynulo od událostí Warcraft 3: Reign of Chaos a nejistota svírá zdecimovaný svět Azeroth. A zatímco vítězné rasy se daly do znovubudování svých zruinovaných království, temné síly opět povstaly, aby znovu šířily mor a zkázu... Jako člen jedné z konfliktních ras máte jedinečnou příležitost prozkoumat svět Warcraftu, známý zatím jen ze se série vydařených real-time strategií, z úplně jiné perspektivy. Tentokrát nebudete jen nějaká vyšší síla, koordinující pohyb malých pěšáků. Tentokrát VY budete tím pěšákem a spolu s tisíci a tisíci dalšími hráči budete psát dějiny Azerothu. Tvůrci upustili od propracovaného soubojového systému a celou hru se snaží, jako vůbec první v oboru, směrovali spíše k příběhové části. Už teď na vás čekají stovky rozmanitých úkolů, které vás provedou po celém světě. Pomocí farmářům vše začíná a infiltrací do nepřátelských opevnění to končí. Ne, nekončí. Stále nové úkoly, nádherný svět Warcraftu, rozmanitá monstra, jedinečné lokace - to je World of Warcraft.

 

Historie (části)

  • Zhouba Lordareonu (Warcraft 3)
  • Sluneční Studna – Pád Quel'Thalasu
  • Archimondův Návrat a Útěk na Kalimdor
  • Bitva o Horu Hyjal
  • Převládající Zrada (Warcraft 3: Ledový Trůn)
  • Vzestup Krvavých Elfů
  • Občanská Válka v Morových Zemích Ner'zhul
  • Vítězství Krále Lichů
  • Stará Nenávist – Osidlování Kalimdoru

 

Zhouba Lordareonu (Warcraft 3)

Vláda Chaosu poté, co se připravoval mnoho dlouhých měsíců, Kel'Thuzad a jeho Kult zatracených konečně zasadil první úder tím, že vypustil mor nemrtvých na Lordaeron. Uther a jeho paladinští společníci prozkoumávali nakažené oblasti v naději na nalezení způsobu jak zastavit mor. I přes jejich snahu se mor stále šířil a hrozil že roztrhá Alianci na kusy. Jak řady nemrtvých pochodovali přes Lordareon, Terenasův jediný syn, princ Arthas, pokračoval v boji proti Zhoubě. Arthasovi se povedlo zabít Kel'Thuzada, ale i tak řady nemrtvých mohutněly s každým vojákem který padl, bráníce království. Znechucený a otřesený napohled nezastavitelnou armádou, Arthas činil více a více extrémní kroky aby je porazil. Konečně ho jeho přátelé varovali že ztrácí svou lidskost. Arthasův strach a odhodlání se prokázaly jako jeho konečná zhouba. Vystopoval zdroj moru na Northrendu, zamýšlejíc skončit tam tuto hrozbu jednou provždy. Místo toho se princ Arthas nakonec stal kořistí ohromné moci Krále Lichů. Věříc že by to mohlo zachránit jeho lid, Arthas přijal zakletý runový meč, Frostmourne. Ale přesto že mu meč udělil nezměrnou moc, mu také vzal jeho duši a přeměnil ho na největšího mrtvého rytíře Krále Lichů. Se svou duší odhozenou a příčetností roztříštěnou, Arthas vedl Nemrtvou Armádu proti jeho vlastnímu království. Nakonec Arthas zavraždil svého vlastního otce, Krále Terenase, a rozdrtil Lordaeron pod železnou botou Krále Lichů.

 

Sluneční Studna – Pád Quel'Thalasu

Přestože porazil všechen lid, který teď viděl jako své nepřátele, Arthas byl stále obtěžován přízrakem Kel'Thuzada. Přízrak řekl Arthasovi že musí být oživen pro další fázi plánu Krále Lichů. Aby ho oživil, Arthas potřeboval přinést Kel'Thuzadovy ostatky z mystické Sluneční Studny skryté uvnitř věčného království vysokých elfů - Quel'Thalasu. Arthas a jeho armáda vpadli do Quel'Thalasu a oblehli elfskou rozpadající se obranu. Sylvanas Windrunner, Hraničářka-Generálka Stříbrného Měsíce, bojovala hrdinně, ale Arthas nakonec vyhladil armádu vysokých elfů a probil se skrz až ke Sluneční Studni. Jako kruté gesto své nadvlády dokonce přeměnil Sylvanino poražené tělo na přízrak zakletý k nekonečné nemrtvosti ve službách dobyvatele Quel'Thalasu. Nakonec, Arthas ponořil Kel'Thuzadovi pozůstatky do svatých vod Sluneční Studně. Ačkoli mocné vody věčnosti byli tímto činem znečištěné, Kel'Thuzad byl znovuzrozen jako lich-čaroděj. Vzkříšen jako mnohem mocnější bytost, Kel'Thuzad vysvětlil další fázi plánu Krále Lichů. Jakmile se Arthas a jeho armáda mrtvých otočila k jihu, nezůstal v Quel'Thalasu ani jeden živý elf. Slavný domov vysokých elfů, který stál po více než devět tisíc let, padl.

 

Archimondův Návrat a Útěk na Kalimdor

Jakmile byl Kel'Thuzad zase celý, Arthas vedl svou armádu na jih do Dalaranu. Tady měl lich získat mocnou Medivhovu knihu kouzel a použít jí na přivolání Archimonda zpět do světa. Od tohoto okamžiku by sám Archimond začal finální invazi Legie na Kalimdor. Dokonce ani mágové Kirin Tora nemohli zastavit Arthasovy jednotky od krádeže Medivhovy knihy a brzy měl Kel'Thuzad vše co potřeboval aby provedl své kouzlo. Po deseti tisících letech, se mocný démon Archimond a jeho hostitel vynořili opět na svět Azerothu. Přeci jen však Dalaran nebyl jejich konečný cíl cesty. S rozkazy od samotného Kil'jaedena, Archimond a jeho démoni následovali nemrtvou armádu na Kalimdor s cílem zničit Nordrassil, Světový Strom. Uprostřed tohoto chaosu se objevil osamělý tajemný prorok, aby poskytl smrtelným rasám vedení. Tento prorok se prokázal být samotným Medivhem, posledním Strážcem zázračně se navrátivším z Druhé Strany, aby se sám spasil za minulé hříchy. Medivh řekl Hordě a Alianci o nebezpečích, kterým čelili a naléhal na ně aby se spojili. Vyčerpaní generacemi nenávisti by z toho ale orkové a lidé nic neměli. Medivh byl přinucen se dohodnout s každou rasou zvlášť za použití proroctví a lstí, aby je dovedl přes moře na legendární pevninu Kalimdor. Orkové a lidé brzy narazili na dlouho skrytou civilizaci Kaldorei. Orkové, vedení Thrallem, utrpěli řadu porážek na jejich cestě napříč Kalimdorskými Pustinami. Přestože se spřátelili s Cairnem Bloodhofem a s jeho mocnými taureními válečníky, mnoho orků začalo podléhat démonické krvelačnosti která je mořila po léta. Thrallův největší poručík, Grom Hellscream, dokonce zradil Hordu tím, že se vydal svým základním pudům. Když Hellscream a jeho věrní válečníci klanu Warsong přecházeli skrz Ashenvalský les, střetli se s dávnými temnými elfy-Strážci. Jist si tím, že se orkové vrátili ke svým válečnickým způsobům, polobůh Cenarius vyšel z lesa, aby zahnal Hellscreama a jeho orky zpět. Přesto se Hellscreamovi a jeho orkům, přemoženým nadpřirozenou nenávistí a hněvem, podařilo zabít Cenaria a zkazit starodávný hvozd. Nakonec Hellscream zachránil svou čest tím, že pomohl Thrallovi porazit Mannorotha, pána démonů, který poprvé proklel orky s jeho dědictvím nenávisti a hněvu. S Mannorothovou smrtí se orkské prokletí krve konečně dobralo ke svému konci. Zatímco Medivh pracoval na přesvědčení spojení orků a lidí do společné aliance, temní elfové bojovali proti Legii jejich vlastním nenápadným způsobem. Tyranda Whisperwind, nesmrtelná Vznešená Kněžka Strážců temných elfů, bojovala zoufale aby udržela démony a nemrtvé před zamořením lesů Ashenvalu. Tyranda si uvědomila že potřebuje pomoc, takže se vydala vzbudit druidy temných elfů z jejich tisíciletého spánku. S vyvoláním její dávné lásky, Malfuriona Stormragea, se Tyrandě povedlo posílit svou obranu a zatlačit Legii zpět. S Malfurionovou pomocí sama příroda vyrůstala aby přemohla Legii a její nemrtvé spojence. Zatímco hledal více spících druidů, Malfurion našel dávné mohylové vězení ve kterém uvěznil svého bratra Illidana. Přemluvena, že Illidan by jim mohl pomoci proti Legii, ho Tyranda propustila. Přestože jim Illidan na čas pomohl, později utekl aby se zabýval vlastními zájmy. Temní elfové sebrali odvahu a bojovali proti Legii s neochvějným odhodláním. Legie nikdy neustávala ve své touze po Studni Věčnosti, dávným zdrojem síly Světového Stromu a samotným srdcem elfího království. Jestli by jejich plánovaný útok na Světový Strom byl úspěšný, démoni by doslova roztrhali svět na kusy.

 

Bitva o Horu Hyjal

Pod Medivhovým vedením, Thrall a Jaina Proudmoore - vůdce lidských sil na Kalimdoru – zjistili, že musí odložit své odlišnosti a spory. Podobně temní elfové, vedení Malfurionem a Tyrande, souhlasili, že se musí spojit, jestli doufají v ubránění Světového Stromu. Sjednoceni stejným cílem, rasy Azerothu pracovali společně, aby posílily energie Světového Stromu až na jejich mez. Posílen samotnou silou světa, Malfurion uspěl ve snaze rozpoutat základní běsnění Nordrassilu. Naprosto zničil Archimonda a odpoutal Legii od Studně Věčnosti. Finální bitva otřásla kontinentem Kalimdoru až k jeho kořenům. Neschopni čerpat sílu ze Studny samotné, Plamenná Legie se rozpadla pod spojenou silou smrtelných armád.

 

Převládající Zrada (Warcraft 3: Ledový Trůn)

Během invaze Legie do Ashenvalu, byl Illidan vypuštěn z jeho mohylového vězení po deseti tisících letech zajetí. Přestože usiloval o smíření se svými přáteli, brzy se vrátil do své pravé formy a přijal energii mocného čarodějného artefaktu známého jako Lebka Gul'dana. Tím že tak učinil, v sobě Ilidan rozvinul démonické rysy a nesmírně zvětšil svou moc. Také získal některé z Gul'danových starých vzpomínek – zvláště ty, týkající se Sargerasovy hrobky, ostrovního podzemního bludiště, o kterém se říkalo, že v něm leží ostatky Temného Titána, Sargerase. Jiskřící mocí a s možností znovu chodit světem, Illidan se vydal najít si své vlastní místo ve velkých úkladech. Avšak Kil'jaeden se setkal s Illidanem a udělal mu nabídku kterou nemohl odmítnout. Kil'jaeden byl rozzuřen Archimondovou porážkou na Hoře Hyjal, ale měl větší starosti než pomstu. Se zjištěním že moc jeho výtvoru, Krále Lichů rostla až příliš aby ho mohl dále ovládat, Kil'jaeden přikázal Illidanovi aby zničil Ner’Zhula a ukončil nemrtvou Zhoubu jednou provždy. Za odměnu měl Illidan dostat nevýslovnou moc, a skutečné místo mezi zbývajícími pány Plamenné Legie. Illidan souhlasil a ihned se vydal zničit Ledový Trůn, krystal vytesaný z ledu, ve kterém spočívala duše Krále Lichů. Illidan věděl že bude potřebovat mocný artefakt aby zničil Ledový Trůn. S pomocí vědomostí, které získal z Gul’danových vzpomínek, se Illidan rozhodl najít Sargerasovu Hrobku a zmocnit se ostatků Temného Titána. Využil nějaké staré Highbornské dluhy a vylákal hadovité Nagy z jejich temných podmořských doupat. Vedeny mazanou čarodějkou Lady Vashj, nagy pomohli Illidanovi dosáhnout Rozbitých Ostrovů, kde údajně měla ležet Sargerasova Hrobka. Zatímco Illidan vyplouval s nagami, Dozorkyně Maiev Shadowsong ho začínala pronásledovat. Maiev byla Illidanův žalářník po deset tisíc let, a libovala si ve vyhlídkách na jeho znovudopadení. Avšak Illidan přechytračil Maiev a její Pozorovatele a povedlo se mu získat Oko Sargerasovo i přes jejich snažení. S mocným okem ve svém vlastnictví, Illidan cestoval do bývalého města čarodějů, Dalaranu. Posílen silou zničeného města, Illidan použil Oko na seslání zničujícího kouzla proti citadele Krále Lichů, Icecrownu ve vzdáleném Northrendu. Illidanův útok roztříštil obranu Krále Lichů a roztrhal samotnou střechu světa. Na poslední chvíli bylo Illidanovo zničující kouzlo zastaveno když jeho bratr Malfurion a Kněžka Tyranda dorazili aby pomohli Maiev. S vědomím, že Kil’jaeden nebude potěšen jeho neúspěšným pokusem o zničení Ledového Trůnu, Illidan utekl do prázdné dimenze známé jako Outland: posledními zbytky Draenoru, původního domovského světa orků. Tady se chtěl vyhnout Kil’jaedenovu hněvu a naplánovat si své další tahy. Po úspěšném zastavení Illidana se Malfurion a Tyrande vrátili domů do Ashenvalského Hvozdu aby dohlíželi nad svým lidem. Maiev nicméně nechtěla skončit tak rychle, a sledovala Illidana do Outlandu, rozhodnutá přivést ho před spravedlnost.

 

Vzestup Krvavých Elfů

V těchto časech nemrtvá Zhouba nevyhnutelně přetvořila Lordaeron a Quel’Thalas v jedovaté Morové Země. Zbývalo už jen několik zbytků Aliance, která se před nemrtvými bránila. Jedna z takových skupin, sestávající hlavně z vysokých elfů, byla vedena posledním z dynastie Slunečních Chodců: Princem Kael’thalasem. Kael, sám skvělý čaroděj, si stále více uvědomoval pád Aliance. Vysocí elfové se trápili ztrátou svého domova a rozhodli se nazývat sami sebe krvaví elfové na počest jejich padlého lidu. Ale jak pracovali na udržení nemrtvých na uzdě, velmi trpěli z odříznutí od Sluneční Studny která jim dávala sílu. Zoufalý z hledání léku na vrozenou závislost jeho lidu na magii, Kael učinil nemyslitelné: přijal temnou stranu povahy svého lidu, a přidal se k Illidanovi a k jeho nagám v naději na nalezení nového zdroje magické síly, na kterém by se mohli živit. Zbývající velitelé Aliance odsoudili krvavé elfy jako zrádce a navždy je zavrhli. Bez jakéhokoliv domova, Kael a jeho krvaví elfové následovali Lady Vashj do Outlandu aby se utkali s dozorkyní, která znovu dopadla Illidana. Se spojenou silou krvavých elfů a nag se jim povedlo osvobodit Illidana z jejího dosahu. Se základnou v Outlandu Illidan shromáždil své síly na druhý úder proti Králi Lichů a jeho pevnosti v Icecrownu.

 

Občanská Válka v Morových Zemích Ner'zhul

Král Lichů věděl, že se jeho čas krátil. Uvězněn v Ledovém Trůnu předpokládal, že Kil’jaden pošle své agenty aby ho zničili. Illidanovo kouzlo protrhlo Ledový Trůn, tudíž Král Lichů ztrácel sílu den po dni. Odhodlaný se zachránit přivolal ke svému boku svého největšího smrtelného služebníka: mrtvého rytíře Prince Arthase. Přestože jeho síly byly odčerpávány slabostí Krále Lichů, Arthas bojoval v civilní válce v Lordareonu. Polovina stálého nemrtvého vojska vedené přízrakem Sylvany Windrunner se snažila o převrat nad kontrolou nemrtvé říše. Arthas, přivolaný Králem Lichů byl přinucen nechat Zhoubu v rukou svého poručíka, Kel’Thuzada, zrovna když válka napříč Morovými Zeměmi vrcholila. Nakonec se Sylvana a její vzbouřenečtí nemrtví (známí jako Opuštění) chopili rozpadlého hlavního města Lordareonu a přivlastnili si ho. Postavením jejich vlastní bašty pod troskami zničeného města, Opuštění slavnostně přísahali že porazí Zhoubu a vyženou Kel’Thuzada a jeho služebníky ze země. Oslabený, ale odhodlaný zachránit svého pána, Arthas dosáhl Northrendu jen aby zjistil, že na něj Illidanovy nagy a krvaví elfové čekali. On a jeho nerubianští spojenci vyjeli proti Illidanovým jednotkám aby dosáhli ledovce na kterém stál Icecrown a bránili Ledový Trůn.

 

Vítězství Krále Lichů

Dokonce tak zesláblý jak byl, Arthas nakonec obmanévroval Illidana a dosáhl Ledového Trůnu jako první. S použitím své runové čepele, Frostmournu, Arthas roztříštil ledové vězení Krále Lichů a tím uvolnil Ner’Zhulovu očarovanou zbroj a helmu. Arthas si nasadil nepředstavitelně mocnou helmu na svou hlavu a tím se stal novým Králem Lichů. Ner’Zhulův a Arthasův duch splynuli do jediné mocné bytosti, přesně jak to Ner’Zhul vždy plánoval. Illidan a jeho jednotky byli přinuceni v hanbě uprchnout zpět do Outlandu, zatímco Arthas se stával jednou z nejmocnějších entit které svět kdy poznal. V současné době se Arthas, nový a nesmrtelný Král Lichů, zdržuje v Northrendu, kde se předpokládá že obnovuje citadelu Icecrownu. Jeho věrný poručík Kel’Thuzad velí Zhoubě v Morových Zemích. Sylvana a její vzbouřenečtí Opuštění drží pouze Tristfalské Mýtiny, malou část válkou zničeného království.

 

Stará Nenávist – Osidlování Kalimdoru

Přestože vítězství bylo jejich, smrtelné rasy se nalézaly ve světě rozbitém válkou. Zhouba a Plamenná Legie téměř zničili civilizace v Lordareonu a skoro dokončili svou práci v Kalimdoru. Byly zde lesy které měly znovu vyrůst, nenávist, která se měla pohřbít a nové domovy, které se měly založit. Válka hluboce zranila každou rasu, ale všechny se spojily dohromady, aby se pokusily o nový začátek. Začínaly ale se složitým příměřím mezi Aliancí a Hordou. Thrall vedl orky na Kalimdor, kde založili jejich nový domov s pomocí jejich taureních bratrů. Orkové pojmenovali svou novou zem Durotar po Thrallově zavražděném otci a usadili se, aby obnovili svou kdysi nádhernou společnost. Teď když prokletí démonů skončilo, Horda se změnila z válkumilujících agresivních národů na mnohem volnější koalici, zasvěcené spíše přežití a prosperitě, než válce a dobývání. S pomocí vznešených taurenů a prohnaných trollů z kmene Temného Kopí, Thrall a jeho orkové se těšili na nový věk míru na jejich vlastní zemi. Zbývající jednotky Aliance pod velením Jainy Proudmoore se usadili v jižním Kalimdoru. Na východním pobřeží Blátivých Močálů postavili robustní přístavní město Theramore. Tady lidé a jejich trpasličí spojenci pracovali aby přežili v zemi která jim vždy bude nepřátelská. Přesto že obránci Durotaru a Theramoru mezi sebou udržovali prozatímní příměří, křehký koloniální klid neměl mít dlouhé trvání. Mír mezi orky a lidmi byl rozbit s připlutím obrovské Alianční flotily na Kalimdor. Mocná flotila pod velením velkoadmirála Daelina Proudmoorea (Jainina otce), opustila Lordareon předtím než Arthas zničil království. Admirál Proudmoor plul mnoho náročných měsíců a shromažďoval všechny Alianční přeživší které mohl najít. Proudmoorova armáda představovala vážnou hrozbu stálosti oblasti. Jako proslulý válečný hrdina Druh Války, Jainin otec byl nesmiřitelný nepřítel Hordy a byl rozhodnut zničit Durotar předtím než orkové budou mít v zemi opěrný bod. Velkoadmirál přinutil Jainu aby si vybrala mezi dvěma těžkými volbami: podpořit ho v bitvě proti orkům a zradit její nové spojence, nebo bojovat proti vlastnímu otci a zajistit křehký mír kterého Aliance a Horda konečně dosáhli. Po těžkém rozmýšlení si Jaina vybrala to druhé a pomohla Thrallovi porazit jejího poblázněného otce. Naneštěstí zemřel admirál v bitvě dřív než se s ním Jaina stihla usmířit nebo než mu stihla dokázat že orkové už nejsou krvelačná monstra. Za její oddanost orkové dovolili Jaininým jednotkám aby se v bezpečí vrátili zpět do Theramoru.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

BOZI

(werew, 22. 5. 2009 16:22)

Toje bozi diky za informace a no naztivte str ANMAR.CZ